Przedmowa - Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego - sklep internetowy

Między nobilitacją a deprecjacją. Ideologiczne kody postrzegania starości w dziewiętnastowiecznej literaturze czeskiej (przypadek Karla Václava Raisa)

  1. Anna Gawarecka ORCiD: gawarecka@gazeta.pl

Abstract

Between ennoblement and depreciation. Ideological codes of senility in the ninenteenth century Czech literature (the case of Karel Václav Rais)

Interpretations of senility change in time. Successive periods of culture create codes of its description and evaluation on their own. Czech literature which from the very beginning of the nineteenth century was connected with the communication of the ideological, social and political senses of the National Revival and which was treated as the most important instrument of projecting and implementing the great collective ideas, was also directed into including these ideas in all fields of life. The glorification of senility, either as the existential category or the synonym of experience and wisdom was for the first time demonstrated in Božena Němcová’s novel Babička. The high status of this masterpiece caused the many returns of the category of senility in Czech fiction. One of them is Karel Václav Rais prose Pantáta Bezoušek which initiates the discussion on the actual function of the old men/women in contemporary Czech society.


Mezi nobilitací adepreciací. Ideologické kódy vnímání stáří včeské literatuře (případ Karla Václava Raise)

Vnímání stáří se mění v čase. Každá následující epocha vytváří vlastní kódy jeho popisu a valorizace. Česká literatura, které je od 19. století přisuzována funkce nositelky ideologických/politických/společenských obsahů ajsou jí určovány úkoly (nezřídka klíčové) vprogramování arealizaci velkých společenských projektů, usilovala opodřízení všech oblastí života těmto projektům. Apoteózu stáří — jako důležité existencionální kategorie azároveň synonyma zkušenosti amoudrosti — vykonala vtéto literatuře, jak známo, poprvé Božena Němcová v románu Babička. Nepochybná autorita tohoto románu způsobila, že tato kategorie byla četně aschutí využíváná, přičemž jí byly přisuzovány rozmanité funkce s využitím různých valorizačních nástrojů. Karel Václav Rais se například v románu Pantáta Bezoušek (1894) titulní postavou „moudrého venkovského starce” vrací kdiskuzi na téma nejdůležitějších identitních předpokladů Národního obrození aověřuje jejich aktuálnost vmoderní společenské realitě konce 19. století.

Pobierz artykuł

Ten artykuł

Slavica Wratislaviensia

163, 2016

Strony od 485 do 497

Inne artykuły autorów

Google Scholar

zamknij

Twoj koszyk (produkty: 0)

Brak produktów w koszyku

Twój koszyk Do kasy